Nejčastější otázky

V první řadě je třeba si položit otázku, kde soudruzi z NDR udělali chybu. Jinými slovy zpytovat svědomí, kde jsme my jako rodiče selhali. Dítě není obézní samo od sebe a příčina dětské obezity je vždy na naší rodičovské straně, samozřejmě vyjma případů, kdy naše dítě trpí některým z onemocnění, které je doprovázené nárůstem váhy, či nárůst váhy je důsledkem léčby. Stejně jako u nás dospělých, je dětská nadváha či obezita vždy důsledkem více faktorů. Mezi nejčastější patří tzv. emoční hlad, který vzniká v situacích, kdy svému dítěti neprojevujeme dostatek citu a lásky. A teď rozhodně nemluvím o citu projevovaném přes materiálno, ale o citu opravdovém, dostatečně projeveném. Pohlazení, obětí, komunikace,... V případě absence těchto hodnot, které potřebujeme i my dospělí, se začne dítě utíkat k jídlu, které je jediným a jistým přítelem, který je v dnešní době dostupný vždy a všude. A tak bychom mohli pokračovat dál. Nedostatek pohybu, nedostatek sebevědomí, úniky do světa virtuální nereality,... Ale to všechno stejně naše dítě vnímá i od nás.... Stejně jako další nectnosti. Změny hodnotového systému, stres, spěch, chaos, tlak na výkon.... Takže „oprava“ našich „rozbitých“ dětí je o opravě nás. Až my sami půjdeme pozitivním příkladem, máme jakousi šanci, změnit i život našeho dítěte. Statistiky jsou neúprosné. V dnešní době je v západní Evropě třetina dětí tlustých. Akaždý rok jich přibude 1 milión. A tlustých zůstane v období dospělosti 70­ 80% z nich... Přemýšlejte...

Ano, může. Ale záleží na stupni tělesného postižení a motivaci konkrétního jedince. Strava se dá uzpůsobit, ale problémem je pochopitelně pohyb. Na našem pracovišti máme klienta Honzu Tománka, který byť je na vozíku, sportuje více, než řada rekreačních sportovců a vede plnohodnotný život. Dokázal krásně zhubnout a uzpůsobit váhu svým sportovním aktivitám, u kterých si postupně i zvyšuje výkonnost. Takže to jde, ale Honza je vysoce motivovaný a akční jedinec a takových není mnoho ani mezi námi zdravými. U lidí, kteří jsou ochrnutí na celé tělo, je váhová redukce jen velmi obtížná a realizovatelná jen do určité míry. A to ne vždy... Mnohdy ale stačí, pokud se strava a denní režim a psychika upraví tak, aby se tělesná hmotnost alespoň stabilizovala.

Předpokládám, že hovoříme o hypofunkci štítné žlázy (snížené činnosti), která má mj. i vliv na nárůst váhy. Největším problémem je období před rozpoznáním onemocnění. V té době tělesná hmotnost poměrně zásadně narůstá. Ale v momentě, kdy se podaří stabilizovat dávku léků, už by s redukcí váhy zásadní problém neměl být. Důležitou podmínkou je ale ustálený a pravidelný denní režim a rozumně postavené stravování. Pokud se budeme přespříliš stresovat, málo jíst či neadekvátně moc sportovat, můžeme snahu našeho ošetřujícího lékaře o nalezení optimální dávky hormonální substituce docela slušným způsobem hatit a vývoj onemocnění ještě zhoršit.

V žádném případě v takové situaci příjem nesnižujte. Právě naopak je nutné v některých případech příjem i navýšit. Náš organismus potřebuje dostatek energie pro boj s nemocí. Mnohdy je spotřeba při nemoci, zvláště pokud je nemoc doprovázená horečnatými stavy, vyšší, než při středně náročné pohybové aktivitě. Volte proto jídla nutričně velmi hodnotná, dobře stravitelná, s vyšším podílem vody a správně kuchyňsky upravená, aby příliš nezatěžovala váš trávicí systém a naopak energii a stavební látky dodávala v dobře a rychle využitelné formě. Ale často záleží na tom, o jakou nemoc se jedná a tomu přizpůsobit i stravování. Strava při klasické chřipce bude vypadat jinak, než strava při střevním onemocnění, atd. U některých závažnějších a dlouhodobějších onemocněních je třeba dodržovat i specifické diety, například při střevních zánětech či onemocnění ledvin.

Stres dokáže ovlivnit mnohé, tedy i dodržování pravidelného režimu. Během stresové situace často sáhneme po nějakém „uklidňujícím“ prostředku, mnohdy ve formě sladkého nebo tučného jídla. Dalším problémem bývá i nedostatek pohybu, neboť chronický, nekompenzovaný stres vyčerpává a chybí pak dostatek energie na pohyb. Dalším problémem bývá i častá neschopnost relaxovat, protože hlava stále „jede“ a tím pádem ani tělo nevypíná. Mnohdy nezvládnutý stres významným způsobem naruší i spánek… Toto celé je tedy o time managementu, naučení se relaxovat, zavedení řádu a vydefinování životních priorit. Dokud toto celé nezvládnu, bude stres vládnout mě a nikoli já svému životu.

Pokud chcete ke štíhlosti volit cestu zákazů, hladu a neustálého odříkání, pak vám bohužel asi nic jiného nezbývá. Chce-li být ale člověk v pohodě, zdravý, výkonný a štíhlý, pak přes diety cesta rozhodně nevede. Jejich účinek je často poměrně rychlý, ale z hlediska shozených kilogramů je krátkodobý s častým nástupem jo-jo efektu v okamžiku, kdy začnete „normálně“ jíst. Hubnutí a následné udržení si štíhlého těla je totiž o celkové změně životního stylu a přístupu k sobě. Stravování by mělo být „normální“, tedy nutričně vyvážené a vhodné pro daného jedince. V našem centru umíme nastavit stravování „na míru“, kdy bereme v potaz celou řadu věcí a výsledků testů, na jejichž základě pak tvoříme optimální stravování pro konkrétního člověka. Takže si je člověk nejen schopen pochutnat, ale občas si může i zahřešit něčím, co do kategorie úplně „zdravých jídel“ moc nezapadá ☺

Jednoduše řečeno, potravinová alergie je stav vyvolaný požitím určité alergizující potraviny, díky které je aktivován náš imunitní systém. Nástup symptomů je velice rychlý, nezřídka už během několika sekund, a projevy bývají různé; od dobře známých kožních reakcí, přes pálení rtů, potíže se zažíváním nebo dokonce, ve vážných případech a silné alergické reakci, až po život ohrožující anafylaktický šok. V případě potravinové intolerance (nesnášenlivosti) je situace odlišná. Tady totiž nejde o klasickou (okamžitou) alergickou reakci imunitního systému. Nástup příznaků bývá pozvolný a často nenápadný a trvá několik hodin až dnů. Díky tomu je odhalení příčiny potíží komplikovanější a časově náročnější. Proto se v případě potravinové intolerance hovoří o nepravé alergii.

Tady jsme u další fámy, vyvolané některými odborníky, ze které vznikl pomalu další stravovací směr. Pšenice je plodinou, která se v našich končinách konzumuje již několik tisíc let, jinými slovy, patří mezi základní potraviny, na které jsme se dávno adaptovali. Na druhou stranu je ale třeba říci, že pšenice i mnohé další obiloviny obsahují poměrně rychle stravitelné škroby, což z hlediska udržení přijatelného množství tělesného tuku není úplně optimální. Navíc, mnozí z nás pšenici ve všech možných formách potravin konzumují až 5x denně, což také není optimální. Takže pravdou je, že bychom si měli množství potravin, jejichž základem je pšenice, ve svém jídelníčku hlídat a případně je nahradit je jinými potravinami, vyrobenými i z jiných obilovin, z nichž mnohé jsou z hlediska nutričního mnohem vhodnější. Nejsem tedy zastáncem paušálního vylučování celých skupin potravin (vyjma těch, které prokazatelně škodí) na základě módní hysterie. Pokud některé potraviny z jídelníčku vylučovat, pak pouze na podkladě seriózních studií anebo individuálních imunologických testů (alergie a intolerance potravin). Pokud jsme nuceni některé potraviny vyloučit, je třeba je ale odpovídajícím způsobem nahradit jinými, abychom zachovali nutriční vyváženost stravy.

To primárně ne. Jedná se o alternativní metodu monitoringu zdravotního stavu. Ale protože se jedná o alternativní metodu, a doporučení z ní vyplývající vedou k ozdravení stravování a životního stylu celkově, je úbytek tělesného tuku při dodržování nastavených doporučení poměrně častý.

Každý z nás jsme originál a každý máme své vlastní nastavení dané jak geneticky, tak prostředím a podmínkami, ve kterých žijeme. A to jsme zase u souboru příčin. Například, pokud je kamarádka dietami nedotčená a činí svůj první redukční pokus a vy jste chronická dietářka, která už vyzkoušela snad vše, co existuje, pak bude mít vaše kamarádka vždy lepší výsledky než vy. Ale také můžete patřit do skupiny lidí, jejichž genetická dispozice je znevýhodňuje při redukci váhy, neboť mají zhoršené využívání tuků jako zdroje energie. Takže je třeba opět pátrat po příčinách, nezavírat před nimi oči a dle nich poté zvolit životní změny.

Samozřejmě, že některé dispozice lze odhalit ve velmi raném věku a následně svého potomka nasměrovat tak, aby se v daném sportu dobře rozvíjel a sport mu přinášel uspokojení. Genetickým testem lze zjistit, zda naše dítě má vlohy pro to, aby vydrželo zvýšenou fyzickou zátěž a také to, pro jakou zátěž má předpoklady – zda bude spíše vytrvalec anebo sprinter. Ale genetika nám, bohužel nic už neřekne (třeba jen zatím ☺ ) o pohybových dovednostech a o vztahu k pohybu. Obojí je třeba rozvíjet už od útlého dětství a to bez ohledu na to, jakou genetickou výbavu náš potomek má ☺

Odpočinek a především spánek je velice důležitý pro zachování dobrého fyzického i psychického zdraví a pro udržení optimálního množství tělesného tuku a kondice. Tělo potřebuje regenerovat a kvalitní regenerace v kombinaci se správně nastaveným jídelníčkem a dostatečným pohybem, vede k dobrým výsledkům i při redukci váhy. Pokud jde o délku spánku, je to poměrně individuální záležitost. Doporučované rozmezí se ale pohybuje někde mezi šesti a devíti hodinami, u obézních lidí se udává devět až deset hodin. A proč nedostatek spánku či jeho snížená kvalita vedou po čase k nárůstu váhy? Máme vyšší hladiny stresových hormonů, především kortizolu, díky kterému hrozí vyšší ukládání tuků, především v oblasti břicha. Dále máme od rána vyšší hladinu ghrelinu, hormonu podobné látky, která zvyšuje chuť k jídlu. A také jsme unavení a podráždění, takže volíme méně objemné, zato energeticky vydatné a chuťově výrazné potraviny, které nás psychicky uspokojují.

V době, kdy jsme natočili s MUDr. Kateřinou Cajthamlovou první díly pořadu „Jste to, co jíte“, se začala tradovat pověra, že hubnoucí člověk nemá pít kávu, protože káva a hubnutí nejdou spolu dohromady. Ale opak je pravdou – káva může hubnutí napomoci, především dvě z jejích složek – kyselina cholorogenová a částečně kofein. Obě složky jsou proto i častou komponentou „spalovačů tuků“. Nicméně, zásadní efekt od nich v žádném případě očekávat nemůžeme. Pokud denně vypijeme 3-4 šálky kvalitní kávy (mám na mysli italské espreso), nevylepšené smetanou, šlehačkou nebo velkým množstvím cukru, pak je její dopad na naše zdraví spíše pozitivní, jak uvádějí nejnovější studie (doufám, že nejsou zaplacené producenty kávy ☺ ). To, proč jsme účastníkům vyřazovali kávu z jejich jídelníčku, bylo kvůli jejich mnohdy žalostnému zdravotnímu stavu, především špatně kompenzované hypertenzi a únavě, kvůli které se mnozí z účastníků kávou dopovali. Takže taková spíše odvykačka. S alkoholem je to ale zcela opačně, ten rozhodně k poklesu váhy nijak nepřispívá, naopak, pravidelná konzumace většího množství alkoholu vede k váhovému přírůstku. A to hned z několika důvodů: alkohol totiž dodává tělu tzv. „prázdné kalorie“, a to ne zrovna málo, povzbuzuje chuť k jídlu a zhoršuje v játrech přeměnu tuků na energii (proto mají pravidelní konzumenti alkoholu po čase často ztučnělá játra). Nicméně, dvě až tři deci kvalitního suchého vína týdně naši snahu zhubnout určitě nezhatí – samozřejmě v případě dobrého zdraví, především našich jater ☺

Samozřejmě, že strava může být jednou z příčin, ale určitě ne jedinou. V tomto případě je klíčový komplexní přístup k celé situaci, tj. rozbor toho, co jíme, v čem žijeme (psychické zatížení) a jak relaxujeme. A pochopitelně nelze vyloučit ani nějaké onemocnění. Proto říci v této souvislosti, že pouze změna stravy povede ke zlepšení, je hazardováním se zdravím. V první řadě je třeba navštívit lékaře, aby se vyloučil či potvrdil případný zdravotní problém a následně rozebrat celou situaci, včetně jídelníčku. A situaci následně řešit odborně a komplexně.

Genetika jistě hraje svou roli i v souvislosti s tělesnou váhou, často se za ní ale jen schováváme. Pravdou je, že podmínky v rodině, kde jsou všichni silní, případně holdují tučným a sladkým jídlům, nejsou ideální, nicméně i v takovém případě lze dosáhnout štíhlé postavy, samozřejmě ale adekvátně ke svému somatotypu, neboli stavbě těla, která je podmíněná genetiky. Nejdůležitější je vůle a přesvědčení, které musí přijít zevnitř.

Zvýšená chuť na sladké je vždy důsledkem něčeho, co v našem životě ne zcela dobře funguje. Aspektů je ale mnoho:

  • Celkově nízký energetický příjem
  • Nedostatečný příjem sacharidů či jejich nerovnoměrný přísun v průběhu dne
  • Vysoká psychická či fyzická zátěž
  • Negativní psychické stavy - melancholie a deprese
  • Genetické podmínění
  • Některá onemocnění – například candidóza

Z tohoto výčtu je patrné, že se nedá jednoznačně pojmenovat jedna zásadní příčina a výsledná zvýšená chuť na sladké bývá vždy podmíněná kombinací více faktorů, nicméně z dominantních důvodů je právě nevyvážený a často i nedostačující příjem sacharidů v průběhu dne.

Ano. Bezsacharidové diety neboli ketodiety, založené na téměř nulovém příjmu sacharidů, fungují zcela zaručeně a poměrně rychle. Organismus při nulovém příjmu sacharidů, záchovném příjmu bílkovin a omezeném množství tuků většinou během 2-4 dnů „přepne“ do náhradního energetického systému, kdy se hlavním palivem stávají tzv. ketolátky, vznikající z tuků ve stavech hladovění. Takže, na první pohled vypadá vše téměř idylicky, hmotnost poměrně rychle klesá díky úbytku tuků a svalová hmota je po určitou dobu fyziologicky chráněná. Ale. Tuto dietu je třeba držet pouze po omezenou dobu a nejlépe pod klinickou kontrolou, neboť není zcela bez zdravotních rizik. Tím největším je přetížení ledvin. A pokud člověk nezná svůj zdravotní stav a nikdo jej odborně nehlídá, pak může dojít k poměrně zásadnímu poškození ledvin, které hubnoucí nemusí vůbec v počátku vnímat. Tato dieta je ze zdravotních důvodů také zcela nevhodná pro děti, dospívající, těhotné a kojící ženy, ženy v menopauze a stárnoucí muže, jedince s psychickým onemocněním a řadou dalších onemocnění, především trávicího traktu, jater a ledvin. Jak jsem uvedl výše, ketodietu je možno dodržovat pouze po určitou, časově omezenou dobu, po které je nezbytně nutné ji ukončit anebo na určitou dobu přerušit. A zde nastává kritická fáze, neboť při nezvládnutém přechodu na normální stravu (při opětovném zařazování sacharidů) může dojít k poměrně dramatickému jo-jo efektu. Je třeba počítat také s tím, že řada lidí má problém se vůbec do stavu ketózy dostat, i když konzumuje jen opravdu minimální množství jídla.

Samozřejmě, že systém držení diet bez zařazení diet na určitou dobu vždy funguje, jinak by se dietnímu byznysu tolik nedařilo. Existuje celá řada zaručených způsobů, jak poměrně rychle shodit váhu, ale…Statistiky dokazují, že sníženou váhu udrží maximálně 5% lidí. Takže zhubnout se dá. Pokud je ovšem mým cílem trvalá změna, a ne jen zhubnutí pro určitou příležitost, je třeba řešit problém komplexně a v první řadě pochopit příčiny toho, proč moje váha není v optimu. A tyto příčiny začít aktivně řešit. Z hlediska dlouhodobé úspěšnosti většinou tedy nestačí pouze na určitou dobu upravit jídelníček nebo – v horším případě – držet nějakou „zaručenou“ dietu. K hubnutí, a především k trvalému zhubnutí a udržení si optimální tělesné hmotnosti a dobrého zdraví je nutno přistoupit z více stran, a tedy krom úpravy stravování je třeba zařadit přiměřené množství správného pohybu, dostatek odpočívat a často i začít jinak přemýšlet. Jinými slovy, celkově změnit svůj životní styl.

Správně zvolená forma pohybu a jeho intenzita je velmi důležitým faktorem při snaze o zhubnutí. Forma pohybu musí respektovat můj zdravotní stav a pohybové dovednosti. Pokud totiž vážím 150 kg a mám vysoký krevní tlak, asi pro mě nebude běh tím pravým ořechovým. Pokud jde o intenzitu pohybu, tak tu potřebuji držet v rovině, která respektuje to, co chci pohybem docílit – zda mi jde o redukci váhy anebo o budování kondice. Pro redukci váhy je důležité udržovat nižší až střední intenzitu pohybu (tj. na 70% maxima), kdy dochází k maximálnímu zapojení tuků jako paliva pracujících svalových buněk. Se zvyšující se intenzitou pohybu začínám spíše budovat kondici a spalovat více energie, nicméně, čím intenzivnější pohyb, tím více glukózy a tím méně tuků moje svaly „pálí“. Spinning jako takový je spíše kondičním cvičením. K redukci váhy je tedy méně vhodný (pokud se nejedná o speciální redukční lekce, kdy je intenzita pohybu držena na nižší úrovni). Spinning některým jedincům ale nemusí vyhovovat vůbec. Zvláště těm, kteří jsou spíše geneticky silově-vytrvalostními typy nebo mají postavu typu hrušky, kdy vede spíše k nárůstu svalové hmoty dolních končetin a tím pádem i k nárůstu tělesné hmotnosti.

Tato otázka je velmi častá, ale natolik obecná, že nelze odpovědět jinak než také velmi obecně. Problém může být v několika rovinách:
Rovina první - schopnost redukovat váhu může být do jisté míry podmíněná geneticky. Jsou mezi námi jedinci, kteří mají špatnou schopnost redukovat váhu díky geneticky podmíněné špatné metabolizaci tuků. Tito lidé by si měli pečlivě hlídat svoji váhu a nedopustit její nárůst.
Rovina druhá – strava. Redukční jídelníček musí být samozřejmě lehce deficitní, oproti teoretické spotřebě, ale důležitý je poměr mezi jednotlivými živinami, jejich kvalita a kuchyňská úprava. Negativní vliv na hubnutí mají také neustále opakované diety, kdy dochází k adaptaci organismu na nízký příjem živin, po čase následovaný vyšší konzumací v období „dietní pauzy“.
Rovina třetí – pohyb. Je třeba zvolit vhodnou formu pohybu a její intenzitu a množství. Je třeba respektovat jak hmotnost, tak zdravotní stav a pohybové dovednosti člověka. Mnohdy se stává, že míra pohybu je nedostačující anebo jeho intenzita je příliš vysoká (viz následující odpověď).
Rovina čtvrtá a nejobtížnější – srovnaná psychika a dostatek odpočinku. Právě nekompenzovaná psychická zátěž (ať už je jakékoli původu) a nedostatek odpočinku a spánku, může hatit naše snahy o redukci váhy, a to nejen tím, že nás vykolejuje ze snah o zavedení nového režimu, ale způsobuje i fyziologické změny, které mohou vést jak k nárůstu váhy, tak i k řadě zdravotních problémů.

Dotaz

Uděluji tímto společnosti Centrum Petra Havlíčka, s. r. o., se sídlem Novodvorská 1062/12, Praha 4, PSČ 142 00, IČO: 24288233, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 193274 souhlas se zpracováním svých osobních údajů pro účely poskytnutí služeb. Souhlas se zpracováním uvedených údajů a s využitím mého elektronického kontaktu poskytuji dobrovolně a na dobu 5 let. Dále prohlašuji, že poskytnuté údaje jsou pravdivé. Tento souhlas může být kdykoliv písemně odvolán. Subjekt má v souladu se z.č. 101/2000 Sb. O ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů zejména právo na blokování, doplnění nebo opravu, jakož i právo na likvidaci osobních údajů.
Souhlasím se zpracováním mých osobních údajů pro společnost Centrum Petra Havlíčka, s. r. o., se sídlem Novodvorská 1062/12, Praha 4, PSČ 142 00, IČO: 24288233, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 193274 za účelem zasílání pravidelného informačního newsletteru a dalších obchodních sdělení. Souhlas se zpracováním uvedených údajů a s využitím mého elektronického kontaktu poskytuji dobrovolně a na dobu neurčitou. Dále prohlašuji, že poskytnuté údaje jsou pravdivé. Tento souhlas může být kdykoliv písemně odvolán. Subjekt má v souladu se z.č. 101/2000 Sb. O ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů zejména právo na blokování, doplnění nebo opravu, jakož i právo na likvidaci osobních údajů.